Dudden TMU

Dudden galgá fuolahit ahte fuolahusaddi oažžu jámma friddja, ii barggástuva ja beassá bisuhit buriid bearašgaskavuođaid ja sosiála fierpmádaga. Bálvalusas lea fuolahusaddi fokusis.

Duddendoaibmabijuid galgá geahččat oktilaččat eará doaibmabijuiguin, ja galgá árvvoštallat mat gielddalaš doaibmabijut leat eanemus ulbmillaččat. Dudden galgá veahkehit healbadit dárbbu eanet fuolahussii. Veahki hivvodat mearriduvvo duohta dárbbu vuođul. Bálvalus galgá leat fágalaš dohkálaš dásis daid dárbbuid dáfus mat galget gokčojuvvot.

Duddema galgá fállat gielddalaš duddenvisttis. 

Bálvalusa ulbmil

Ulbmil lea ahte fuolahusaddi oažžu duddema iežas beaivválaš fuolahusbargguin. Bálvalus galgá hehttet fuolahusaddi barggástuvvamis ja addit dárbbašlaš ja jámma astoáiggi ja luomu. 

Geat sáhttet oažžut dudden TMU?

Bálvalussii gullet sii geat fuolahit ruovttusorru mánáid/ollesolbmuid geain leat erenoamáš lossa fuolahusbarggut. Dát lea vuoigatvuohta mii guoská sutnje gii fuolaha, ii ge sutnje gii dárbbaša fuolahusa. 

Jus galgá oažžut duddema, de ohccis fertejit leat erenoamáš lossa fuolahusbarggut ruovttus. Sáhttá earret eará dáid beliid váldit vuhtii: 

  • ahte oapmahaččat veahkehit máŋga tiimma beaivái 
  • lea go fuolahusbargu fysalaččat dahje psyhkalaččat lossadeappot go dábálaččat. 
  • dagaha go fuolahusbargu olu idjabargguid dahje ii bálle oađđit 
  • hehtte go fuolahusbargu servvoštallama earáiguin, dagaha errema 
  • hehtte go fuolahusbargu searvat aktivitehtaide 
  • váhnemiid geatnegasvuohta fuolahit vuolleahkásaš mánáid galgá váldit vuhtii ovdal go bargu adnojuvvo olun ja erenoamáš lossadin 

Bálvalussii gullá

  • Biebman, oadjebasvuohta, dikšu ja fuolahus deattuhuvvo. 
  • Aktivitehta lagašbirrasis deattuhuvvo. 
  • Borramat
  • Sihkaldagat
  • Gávnnit
  • Bearráigeahčču
  • Veahkki
  • Aktivitehta

Bálvalusaide ii gula

  • Bálvalussii ii gula mieđuštit doaktára ja bátnedoaktára lusa ja eará guorahallamiidda. Dudden ii fállojuvvo dušše Kárášjoga gielddas.  
  • Bálvalusvuostáiváldi ferte váldit mielde iežas dálkasiid, medisiinnalaš golahusgálvvuid ja hygienadárbašiid.  

Mii dus vurdojuvvo                   

  • jus dárbbašuvvo dudden geasset, de ferte dan ohcat ovdal njukčamánu 1.b., geassedudden fállojuvvo geassemánus/suoidnemánus 
  • jus háliida rievdadit juolluduvvon duddema, de galgá čálalaččat ohcat maŋimusat guokte mánu ovdal
  • Jus mánná/nuorra/ollesolmmoš lea buozas go galgá leat šihtton dudden, de mánná/nuorra/ollesolmmoš bissut ruovttus. 
  • Jus mánná/nuorra/ollesolmmoš buohccá go orru mánáidásodagas, de riŋgejuvvo váhnemiidda/fuolaheddjiide ja máná/nuora/ollesolbmo ferte viežžat. 
  • Ii fállojuvvo dudden bassebeivviid. 

Bálvalusa haddi

Bálvalus lea nuvttá